Kamarádi do deště
 |
 |
Díky kontaktům svého otce s Allanem Dullesem a Johnem Fosterem Dullesem získal George H. Bush, tehdy už vedoucí činitel petrolejářského průmyslu, zaměstnání jako agent CIA. V této práci vynikl tak, že v roce 1961 koordinoval invazi na Kubu do Zálivu sviní, která měla svrhnout režim nastolený partyzány ze Sierra Maestra. Invaze utrpěla fiasko. I když neuspěl v roli agenta 007, měl Bush starší úspěchy v naftařském podnikání. V polovině 60. let 20. století se George H. Bush spřátelil s arabským podnikatelem Muhammadem bin Ládinem, který často přilétal do Texasu a pomalu pronikal do místní společnosti. Muhammad bin Ládin zahynul v roce 1968 při leteckém neštěstí v Texasu, právě když přelétal Bushovy naftové věže. Ale rodinné svazky už byly vytvořeny. George H. Bush neoplakával smrt přítele. Více ho zaměstnávaly školní obtíže jeho syna George W. Bushe, který dosahoval pouze ocenění C. Aby zabránil povolání svého syna do války ve Vietnamu, snažil se Bush st. o jeho zápis do letectva Národní gardy. Ale pití zabránilo tomu, aby se Bush mladší stal dobrým pilotem.
George H. Bush proto povzbuzoval syna v polovině 70. let k založení vlastní naftařské firmy - Arbusto Energy. Díky mezinárodním kontaktům, které Bush st. udržoval od dob, kdy působil v CIA, získal Bush ml. investice Salema bin Ládina, nejstaršího syna Muhammada bin Ládina, a šejka Khaleda bin Mafouze, bankéře saúdské královské rodiny, který se oženil s jednou ze sester Salema bin Ládina. Tyto rodinné svazky umožnily, aby se Mafouz stal prezidentem firmy Blessed Relief, ve které pracoval i jeden ze Salemových bratří - Usama bin Ládin. Firma Arbusto, kterou vedl Bush ml., požádala o vyrovnání a znovu se zrodila nejdříve pod jménem Bush Exploration a později Spectrum 7. Tyto změny byly dostatečné k tomu, aby bankrot neohrozil Bushe ml. Salem bin Ládin, věrný rodinným závazkům, zachránil přítele tím, že za 600 000 US dolarů zakoupil akcie firmy Herken Energy, která se ujala kontroly Bushova podniku Spectrum 7. A firma Herken Energy také zajistila kontrakt na dovoz nafty v hodnotě 120 000 US dolarů ročně. Takže Bush ml. strčil do kapsy jeden milión dolarů a získal kontrakt, nad kterým firma Esso umírala závistí. V prosinci 1979 odletěl Bush st. do Paříže na setkání mezi republikány a umírněnými stoupenci Chomejního, na kterém se jednalo i o osvobození 64 severoamerických rukojmí unesených v listopadu 1979 z velvyslanectví USA v Teheránu. Do Paříže cestoval Bush starší soukromým letadlem Salema bin Ládina; přátelské styky se Salemem bin Ládinem usnadňovaly Bushovi st. kontakty s islámským světem. (Salem bin Ládin zemřel v roce 1988 stejně jako jeho otec při leteckém neštěstí nad územím USA).
Když v roce 1979 Sověti napadli Afghánistán, byl Bush starší ředitelem CIA a koordinoval akce CIA. Obrátil se na Usámu bin Ládina, jednoho ze Salemových bratří, aby přesídlil do Afghánistánu a vzal si na starost přerozdělování finančních prostředků určených na tajné operace CIA v Afghánistánu. Vláda USA, která byla znepokojena ofenzívou Sovětů, uvolnila nejvyšší sumu peněz, kterou CIA kdy dostala ve své historii pro působení v jediné zemi - 2 miliardy US dolarů. V roce 1994, kdy už se stal nepřítelem USA číslo jedna a ztratil saúdskoarabskou příslušnost, Usama bin Ládin zdědil kolem 300 miliónů US dolarů. Byla to částka, která mu náležela jako podíl z podniku SBG (= Saudi Ben Ladin Group), což je nejvýznamnější holdingová společnost v Saúdské Arábii. V jejím čele stojí Bakr bin Ládin, další z bratrů Usámy bin Ládina. SBG vytvořila ve Švýcarsku sesterský podnik Sico (Saudi Investment Company). V USA finance SBG (= holdingové společnosti bin Ládinů) obhospodařuje americká společnost Carlyle Group (byla založena 1984 s finanční účastí příbuzných Usámy bin Ládina) V čele této společnosti stojí Frank Carlucci, bývalý ředitel-adjunkt CIA a bývalý sekretář obrany USA. Jedním z hlavních poradců je James Baker, bývalý šéf kabinetu prezidenta Reagana a bývalý státní sekretář prezidenta Bushe st. Mezi konzultanty SBG patří Bush starší a John Major, bývalý předseda vlády Velké Británie. Majetek rodiny bin Ládinů má na starosti také jeden z Usámových švagrů, šejk Khaled Salim bin Mafouz, který v 70. letech investoval peníze do naftové společnosti Bushe ml. - Arbusto Energy. Ten zakoupil v USA velkou usedlost ve městě Houstonu a díky svému přátelství s rodinou Bushů mohl zakoupit pozemek místního letiště pro soukromou potřebu. (Krátce po atentátech ze září 2001 se na tomto letišti shromáždilo kolem 150 členů bin Ládinovy rodiny žijících v USA a pod ochranou odletěli do Saúdské Arábie).
Výrobce raket Tomahawk a Patriot vykázal ztrátu, tržby však vzrostly
 |
Americký výrobce zbrojních systémů Raytheon Co., který je výrobcem raket Tomahawk a Patriot, ve čtvrtém čtvrtletí uplynulého roku hospodařil s čistou ztrátou 106 miliónů dolarů, což představuje 28 centů na akcii, zatímco ve srovnatelném období předminulého roku firma vykázala zisk 168 miliónů dolarů a na akcii připadlo 49 centů. Tržby však vzrostly na 4,63 miliardy dolarů a zvýšily se tak proti srovnatelnému období roku 2000, kdy činily 4,38 miliardy dolarů. Provozní cash flow dosáhl ve sledovaném období 438 miliónů dolarů, přičemž nezahrnoval 500 miliónů dolarů přijatých od firmy Hughes Electronics Corp. spojených s akvizicí z roku 1997. Celkové zadlužení společnosti činilo na konci čtvrtého čtvrtletí 7,0 miliardy dolarů. V letošním roce firma očekává, že její zisk na akcii dosáhne 1,30 až 1,40 dolaru. Analytici však odhadují, že by na jednu akcii mohlo připadnout 2,30 dolaru. Zisk divize Electronic Systems dosáhl 319 miliónů dolarů a klesl tak ze srovnatelných 350 miliónů USD. Tržby vzrostly na 2,13 miliardy a zvýšily se tak proti 1,99 miliardy dolarů. Špatně si vedla divize Raytheon Aircraft Co., která vykázala ztrátu 37 miliónů dolarů, zatímco ve srovnatelném období roku 2000 činil zisk 60 miliónů dolarů. Její výkon negativně ovlivnily zářijové teroristické útoky ve Spojených státech. Tržby této divize klesly na 718 miliónů z 847 miliónů dolarů.
USA: K trestu smrti odsouzen další nezletilý
K trestu smrti odsoudil prokurátor Northumberlandského okresu v Pensylvánii šestnáctiletého Brandona Browna za čin, který spáchal ve svých necelých patnácti letech. Mezinárodní právo přitom zakazuje použití trestu smrti proti komukoli, jehož věk v době spáchání trestného činu nepřekročil hranici 18 let. Jak upozorňují organizace pro lidská práva, prokurátor svým rozhodnutím zároveň ignoruje usnesení Nejvyššího soudu z roku 1988. Ten ustanovil jako nejnižší věk obžalovaných, které je možné odsoudit k trestu smrti, hranici šestnácti let (v době spáchání činu). Brandon Brown je odsouzen za únos, sexuální zneužití a vraždu šestileté Jasmine Stoud; svého činu se dopustil v srpnu roku 2000; věku šestnácti let pak dosáhl v říjnu roku 2001. Slyšení před samotným soudem je oznámeno na 30. leden t.r. Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech zakazuje použití trestu smrti proti delikventům, kterým době spáchání činu bylo méně než 18 let. USA tuto dohodu ratifikovaly, nicméně vyhradily si právo popravovat dětské pachatele; tato "výhrada" byla lidskoprávními organizacemi mnohokrát kritizována. Tentýž zákaz trestu smrti obsahuje Úmluva o právech dítěte: tuto dohodu ratifikovalo 191 zemí, tedy všechny s výjimkou dvou - Somálska a Spojených států. Zákaz uložení trestu smrti dětem je natolik široce respektován, že se stal zásadou mezinárodního zvykového práva, které zavazuje všechny země bez ohledu na to, jaké úmluvy ratifikovaly. Od 17. ledna 1977, kdy USA znova začaly používat trest smrti, bylo v USA k tomuto trestu odsouzeno 18 dětských delikventů. Podílejí se tak do značné míry na celosvětové statistice: v uplynulých čtyřech letech byly rozsudky smrti nad dětmi vyneseny v Kongu (jeden odsouzený), Pákistánu (1), Íránu (3) a Usa (9). V prosinci minulého roku pákistánský prezident oznámil záměr změnit tresty smrti dětským delikventům k tomuto trestu v Pákistánu odsouzeným. Oproti tomu v USA čeká na vykonání trestu smrti osmdesát vězňů, kteří spáchali čin, za který byli odsouzeni, ve věku šestnácti nebo sedmnácti let. Tři znich na trest smrti čekají v Pensylvánii. Od ledna 1977 bylo v USA popraveno 752 odsouzených; z toho tři od počátku tohoto roku. Vykonání dalších trestů smrti je plánováno. Ve středu 16. ledna t. r. potvrdil prokurátor Northumberlandského okresu organizaci Amnesty International, že pro Brandona Browna bude trest smrti taktéž navrhovat. Aniž by takový požadavek chtěl jakkoli bagatelizovat utrpení rodiny Jasmine Stoud či komentovat vinu či nevinu Brandona Browna, organizace pro lidská práva apelují na prokurátora, aby své rozhodnutí změnil. Argumentují tím, že takové rozhodnutí porušuje mezinárodní zákaz uložení trestu smrti dětem a stejně tak ignoruje rozhodnutí oklahomského Nejvyššího soudu. USA se tak v mezinárodním společenství dostávají do izolace a riskují z toho vyplývající poškození své pověsti. Požadavek, aby prokurátor od úmyslu usilovat o trest smrti pro Brandona Browna ustoupil, je možné zasílat přímo na následující adresu: Anthony Rosini, Northumberland County District Attorney; 201 Market Street, Sunbury, PA 17801, USA; fax: +1 570 9884135. Amnesty International též žádá o psaní krátkých dopisů (do 250 slov) do místních médií (na adresu Letters to the Editor, The Daily Item, 200 Market Street, Sunbury, PA 17801, USA. Fax: +1 570 286 7695. E-mail: letters@dailyitem.com; případně Letters to the Editor, The Patriot-News, PO Box 2265, Harrisburg, PA 17105, USA. Fax: +1 717-255-8456. E-mail: editpage@patriot-news.com).
Rusko varuje před zásahem USA v Iráku
 |
Ruský ministr zahraničí Igor Ivanov dnes po rozhovoru s iráckým vicepremiérem Tárikem Azízem v Moskvě důrazně varoval Spojené státy před snahou přenést boj s terorismem do Iráku. Řekl, že teroristy by to nezdolalo, ale naopak povzbudilo. "Rusko nesouhlasí s automatickým rozšířením boje s terorismem do nějakého jiného státu, včetně Iráku," řekl Ivanov novinářům po jednání s Azízem. "Pokud by k tomu došlo, nejenže to oslabí mezinárodní protiteroristickou koalici, ale navíc to nahraje do rukou extremistickým silám, které by rády tuto koalici zničily." Silná podpora, kterou Rusko prokázalo vojenské operaci USA v Afghánistánu, se projevila v dramatickém zlepšení americko- ruských vztahů. Ty se však nedávno vinou některých sporů, například kolem Iráku, znovu zhoršily. Rusko, které je hlavním obchodním partnerem Iráku, už dlouho naléhá na odvolání sankcí, jež byly na tuto zemi uvaleny po invazi Bagdádu na Kuvajt v roce 1990. Ivanov řekl, že jakékoli vojenské zásahy koalice v čele s USA by měly být koordinovány Radou bezpečnosti OSN, ve které má Rusko právo veta. Azíz upozornil, že pokud USA "rozpoutají agresi proti Iráku, Irák se bude bránit s odvahou a sebezapřením, jaké mohli vidět minulých jedenáct let". Místopředseda irácké vlády zároveň prohlásil, že je "připraven pokračovat v dialogu s generálním tajemníkem OSN, ovšem bez předběžných podmínek".
Nokia přiložila pod kotlem
 |
Čtvrteční obchodování na evropských burzách bylo poznamenáno větším
optimismem investorů, kteří dychtivě naslouchali zprávám o výsledcích
hospodaření předních světových firem. Čekali však také na projev Alana
Greenspana, šéfa amerického Fedu, v Kongresu USA. Greenspan nepotvrdil
pesimistické vyznění předchozího vystoupení před dvěma týdny a akcie na
amerických trzích posílily. Zprávou dne bylo oznámení finského výrobce
mobilů, společnosti Nokia, jejíž výsledky za čtvrté čtvrtletí výrazně
předčily očekávání investorů. Čistý zisk dosáhl 1,15 miliard dolarů,
zatímco odhad byl 0,95 miliardy dolarů. "Pozitivním signálem je, že Nokia
znovu potvrdila optimistický výhled pro letošní rok," sdělil Petr Švarc ze
společnosti Atlantik Finanční trhy. Podle něj však o úspěchu rozhodnou
výsledky především ve druhém čtvrtletí. Předchozí období bude poznamenáno
poměrně slabší vánoční sezónou, prodejci budou ještě vyprodávat zásoby a
nové objednávky mohou být slabší. Za celý rok by Nokia měla zvýšit tržby o
15 procent. Výsledky Nokie vyvolaly na akciových trzích pozitivní reakci.
Akcie finské firmy rychle zpevnily až o 9 procent. Z lepší atmosféry
těžily Alacatel, který posílil o 6 procent, Ericsson (5 procenta), Philips
(4,5 procenta) a další. Dařilo se nejen technologickým, ale i
telekomunikačním akciím. Největší evropské telekomy přidaly od jednoho a
půl do čtyř procent.
Praha
Také pražská burza ve
čtvrtek posílila. Index PX 50 vzrostl o 1,15 procenta na 421,6 bodu.
Favoritem trhu byla znovu Komerční banka, která zpevnila o 3,67 procenta
na 1299 Kč. I druhý bankovní titul, Česká spořitelna, se odhodlal k
dalšímu růstu. Pomohla mu investiční banka Merrill Lynch, která nyní
doporučuje akcie České spořitelny k nákupu, ačkoli doposud měla pro tuto
emisi neutrální stanovisko. Dvanáctiměsíční cílovou cenu americká banka
zvýšila na 350 korun za akcii. Spořitelna ve čtvrtek uzavřela na 332,70 Kč
s přírůstkem 2,23 procenta.
Ocelárnu Poldi na Dříni získají Třinecké železárny
 |
Vrchní soud v Praze zamítl žádost německé firmy Spontan Baubetreuungs,
aby jí konkursní správci vydali hutní areál Poldi Ocel na Dříni. Nyní tak
Dříň konečně mohou koupit Třinecké železárny, které za ni již v roce 2000
nabídly 265 miliónů korun, ale kvůli soudnímu sporu ho nemohly
převzít."Jakmile obdržím usnesení, požádám soud o svolení Dříň prodat
Třinci," sdělil ve čtvrtek správce konkursní podstaty Poldi Ocel Tomáš
Pelikán.
K tomu, aby se spor konečně vyřešil, přispěl bývalý
spoluvlastník Poldovky Marko Stehlík. Ten loni v říjnu Spontan koupil a
požádal soud, aby žádost o navrácení Dříně této německé firmě byla
stažena. "Vedla mne k tomu snaha, abych Třineckým železárnám uvolnil cestu
na Dříň. Chci prokázat, že rodina Stehlíků nepřišla kladenské hutě zničit
a zavřít," řekl Marko Stehlík. Soud jeho žádost nyní vyslyšel. Třinecké
železárny mají v dříňském areálu od roku 1998 pronajatu válcovnu. V
podnikatelském plánu, který loni Pelikánovi předložily, slibují mimo jiné
na Dříni investovat 670 miliónů korun.
Evropa vyzvala státy, aby neposílaly zajatce na smrt
Téměř rozkol mezi
spojenci v boji s terorismem způsobují rozdílné názory na zacházení se
zajatci. Rada Evropy dnes vyzvala vlády států, aby nevydávaly zadržené
teroristy do USA, pokud by jim tam hrozil trest smrti. Parlamentní shromáždění Rady
Evropy ve Štrasburku vyzvalo své členské země, aby nevydávaly v rámci boje
proti terorismu zadržené do Spojených států, pokud by jim tam hrozil trest
smrti. Shromáždění sdružující poslance parlamentů 43 členských zemí rady
přijalo rezoluci vyjadřující rovněž "výhrady" vůči rozhodnutí amerického
prezidenta George Bushe soudit občany jiných států než USA podezřelé z
terorismu před zvláštními vojenskými tribunály, kde jim může hrozit trest
smrti. Rezoluce, která nemá závazný charakter, vyzývá evropské vlády, aby
před případným vydáním podezřelých žádaly záruky od Washingtonu, že vydaný
nebude odsouzen k trestu smrti.
Kvůli zajatcům kritizuje
USA řada zemí
USA, které jsou terčem nepolevující mezinárodní
kritiky za to, jak zachází s vězněnými osobami, ve středu pozastavily
přepravu dalších zajatců z Afghánistánu na Kubu. Washington je považuje za
"nelegální bojovníky" a nechce jim přiznat postavení válečných zajatců.
Žádný z nich dosud nebyl z ničeho obviněn a neví se ani, jak dlouho budou
vězněni. Mnoho evropských politiků, mezi nimi německý ministr zahraničí
Joschka Fischer, a představitelů mezinárodních organizací už Spojené státy
vyzvalo, aby vězňům přiznaly postavení válečných zajatců a zacházely s
nimi podle ženevské konvence.
Šest arabských občanů
zadržených v Bosně převezeno na Guantánamo
Američané dnes
převezly na vojenskou základnu v Guantanámu šest arabských občanů
podezřelých z terorismu, které 18. ledna vydala americkým úřadům Bosna. Je
to poprvé, kdy nějaký oficiální americký činitel potvrzuje, že Arabové
zatčení v Bosně a podezřelí z napojení na teroristickou síť islámského
radikála Usámy bin Ládina, se nacházejí na Guantánamu. Podezřelí, pět
Alžířanů a jeden občan alžírsko-jemenského původu, byli zadrženi bosenskou
policií loni v říjnu a byli obviněni z podílu na ohrožování amerických
zájmů v Sarajevu, které si vynutilo několikadenní uzavření velvyslanectví
USA. Nejvyšší soud muslimsko-chorvatské federace nařídil 17. ledna
propustit všech šest podezřelých, z nichž pět má i bosenské občanství,
protože proti nim nebyly přesvědčivé důkazy. Bosenská vláda je nicméně
další den vydala americkým úřadům, což vyvolalo kritiky zástupců OSN a
bosenských organizací na obranu lidských práv. Vysoká komisařka OSN pro
lidská práva v Bosně Madeleine Reesová obvinila v této souvislosti
bosenskou a americkou vládu z porušení bosenských zákonů a lidských práv.
Podle nejmenovaného představitele mise OSN v Sarajevu americké úřady
vykonávaly na vládu v Sarajevu ohledně vydání podezřelých nátlak.
Zděděná inteligence
 |
Ať se nám to líbí nebo ne, kromě zděděného nosu, barvy vlasů či jiných vlastností dědíme po rodičích i inteligenci. Zděděné geny mají rozhodující vliv na to, jak se vyvíjejí jednotlivé části šedé kůry mozkové. Zjistili to američtí a finští vědci. Nejvíce ovlivňují geny právě ty části mozku, které jsou důležité pro poznávací schopnosti. Krátce řečeno, dědíme po rodičích naše IQ. Nedávné výzkumy prokázaly, že určité části mozku jsou více než jiné určovány zděděnými geny. Jde o důležité oblasti ovládající řeč a také o přední mozek, který hraje rozhodující roli v procesu poznávání. Podle Paula Thompsona z Kalifornské univerzity v Los Angeles osobní zkušenost, učení a vliv okolí mají na tyto oblasti mozku zcela zanedbatelný vliv. A právě tyto části šedé kůry mozkové, které jsou dědičné, ovlivňují celkovou inteligenci - schopnost vyjadřování, prostorové vnímání, schopnost soustředění, paměť irychlost, jakou reagujeme na mentální podněty. "Neznamená to samozřejmě, že intelekt jedince se vůbec nemůže rozvíjet a je dán jednou pro vždy," říká Paul Thompson z Kalifornské univerzity v Los Angeles. "Ale znamená to, že intelekt každého člověka má určité hranice dané právě zděděnými geny." Může se tedy rozvíjet jen v předem daném rámci, což se mnohdy ani neděje. Je důležité snažit se využít a maximálně rozvíjet mozkový potenciál v rámci těchto předem daných měřítek. Je to velmi užitečné zjištění, protože vědci se nyní zaměří na to, aby zjistili, na které jiné oblasti mozku lze úspěšně působit výchovou, učením a vlivy okolí.
Polská policie vyšetřuje kšeftování lékařů s mrtvolami
Šok, Šok, Šok, Tak se rodí děs nebo Handl na lodžské pohotovosti. Pod
těmito titulky oznámil hrůznou zprávu seriózní a prestižní list Gazeta
Wyborcza. "Na pohotovosti v Lodži se obchoduje s mrtvými těly pacientů.
Prodávají všichni, od lékařů po řidiče sanitek," napsal. Děsivé obchody
mají probíhat deset let a točit se v nich mají velké peníze. Za kontakt na
příbuzné nebožtíka si zdravotníci od pohřebních služeb účtují v přepočtu
11 - 16 tisíc korun. Podle novin lékaři označení přezdívkami "Anděl
smrti," "Doktor Mengele" a "Lovec kůží" navíc urychlovali smrt pacientů
drogou Pavulon, jež nebožáky zadusila. Hrůzný skandál nyní hýbe celou
zemí. Policie sice ještě nepřinesla žádný důkaz o pravdivosti zpráv
týkajících se obchodů s mrtvými, ale pochybuje jen málokdo. Podivné
události a náhlá úmrtí na pohotovostech i dalších nemocničních odděleních
jsou totiž v Polsku zdrojem spekulací již léta a veřejně na ně několikrát
upozorňovaly nejrůznější zájmové organizace pacientů. Navíc pracovníci
pohřebních služeb prý obchod s "kůžemi", jak lidské zboží nazývali,
soukromě přiznali. Vůči zdravotnictví panuje v Polsku obrovská nedůvěra.
Jak uvedla agentura DPA, lékaři jsou podle nedávného průzkumu považováni
po politicích za druhou nejzkorumpovanější profesi v zemi. Třetina Poláků
také přiznala, že si kvalitnější péči zajišťuje uplácením zdravotníků.
Prezident: To není zločin, ale zvrhlost
Vyšetření
skandálu žádají politické špičky včetně premiéra Leszka Millera a
prezidenta Aleksandera Kwašniewského. "Je obtížné nazvat to zločinem. Je
to zvrhlost, úchylnost od všech etických a lidských principů," prohlásil
podle DPA prezident. Jak ve čtvrtek v rozhlase oznámil ministr vnitra
Krzysztof Janik, speciální tým kriminalistů provádí výslechy na
ambulancích nemocnic po celém Polsku. O den dříve zahájila šetření polská
prokuratura. Lodžská policie zřídila speciální telefonní linku, kam mohou
volat svědci a příbuzní pacientů, kteří zemřeli za podivných okolností.
Ministerstvo zdravotnictví také zahájilo celostátní šetření, které má
zjistit používání Pavulonu na ambulancích.
Ruští policisté zatkli hackera, který vydíral americkou banku
 |
Ruští policisté zadrželi počítačového hackera, který požadoval po jedné americké bance výkupné 10.000 dolarů, neboť se dostal do jejich počítačové databáze a vyhrožoval zveřejněním detailů o účtech. Informovala o tom dnes ruská televizní stanice ORT. Televize uvedla, že údajný hacker je 21letý bývalý student vyloučený z vysoké školy a pocházející ze sibiřského města Surgut. Neuvedla však žádné další podrobnosti o něm, ani o jakou "dobře známou" banku se mělo jednat. Na vyšetřování případu byla na žádost americké FBI nasazena moskevská policejní jednotka zabývající se počítačovými podvody. Mladík podle televize zaslal vedení banky dopis, ve kterém pohrozil, že zveřejní informace o účtech jejích klientů, pokud mu do určité doby nepředají peníze. V druhém dopise jim poslal podrobnosti o asi 1500 účtech, ke kterým se dostal, aby dokázal bance, že jeho výhrůžky jsou opravdové. Televize uvedla, že americká banka zaplatila výkupné, což vedlo k odhalení a zadržení pachatele. Policie však neprozradila, kdy k zadržení došlo. Jeden z detektivů řekl, že mladík se naučil těmto dovednostem z moskevské webové stránky, kde si hackerové vyměňují informace. Televize uvedla, že podezřelý bude obviněn spíše z vydírání, než z podvodu.