HomeŽenyRodina - děti

Vědci zkoumající snímky mozku zjistili, že struktury spojované s řečí jsou ovlivněny genetickou výbavou. Tyto objevy by mohly vysvětlovat, proč se potíže s učením jako dyslexie a autismus vyskytují v rámci rodiny. Stejná studie také odhalila, že objem šedé kůry mozkové souvisí s inteligencí.

"Studie ukázala, že existují dědičné komponenty inteligence," uvedl neurolog Paul Thompson z lékařské fakulty Kalifornské univerzity. "Objev je obzvlášť překvapivý, protože jsme se nedomnívali, že by něco tak obecného jako objem šedé hmoty mozkové mohl ovlivňovat něco tak složitého, jako je inteligence."
V mozku jsou dvě hlavní vrstvy: šedé mozkové buňky, které obklopují bílou hmotu mozkovou. Ta obsahuje nervy, které spojují mozkové buňky. Šedá hmota je zase považována za nejdůležitější část mozku poznávací a cítění.
Thompson a jeho kolegové z Finska se pokusili zjistit, které struktury mozku jsou převážně ovlivňovány geny. K získání mozkových snímků jednovaječných a dvojvaječných dvojčat použili vědci metodu zobrazování pomocí magnetické rezonance, která je schopna rozlišit mezi bílou a šedou hmotou.
Porovnání snímků ukázalo, že objem šedé hmoty v čelním laloku, v oblasti za očním obloukem, je vysoce dědičný. "Objem šedé hmoty sám o sobě však nemůže stačit pro určení inteligence jednotlivce," varoval Thompson.
Vědci zjistili, že rozdíly v objemu šedé hmoty mají za následek pouze deset až 15 procent odchylek v hladině inteligence. To podle Thompsona dokazuje důležitost výchovného procesu.
Odborníci jsou už dlouho rozděleni v názorech na to, zda úroveň inteligence určuje hlavně příroda (geny), nebo výchova, která zahrnuje negenetické faktory jako vzdělání, prostředí, stravu, odpočinek a celkové zdraví. Mozek je modulová struktura, v níž odlišné sekce mají na starosti různé úkoly - například čtení, mluvení, hodnocení rizika, zpracování obrazu. Vědci chtěli zjistit, zda velikost těchto modulů může být ovlivněna geneticky.
Snímky mozku jednovaječných dvojčat, která sdílejí stejnou genetickou výbavu, naznačily velmi podobnou velikost dvou oblastí šedé kůry ovládajících schopnost čtení a mluvení. Obě oblasti byly podobné i u ostatních dvojčat, které v průměru sdílejí asi polovinu stejných genů. Tyto rozdíly však byly větší než u identických dvojčat a menší než u dvou odlišných jedinců.
Studie ukázala, že čím je bližší příbuznost dvou lidí, tím větší je pravděpodobnost, že mají stejnou mozkovou strukturu v oblastech ovládaných geneticky. Mají také stejnou náchylnost k rozvoji specifické nemoci postihující dané oblasti.
Tyto myšlenky nejsou nové, avšak současná práce je první podrobnou studií ukazující, jak velice geny a dědičnost určují mozkovou strukturu. Výsledky výzkumu zveřejnilo listopadové číslo odborného časopisu Nature Neuroscience.

[Tiscali/ČTK]

Komentáře		Přidat komentář   Doporučit článek   Tisknout  Hodnocení Jako ve škole | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | Průměrná známka 3

SLOVNÍČEK SLOVNÍČEK PRACOVNÍHO PRÁVA

POHLEDEM MUŽE POHLED Z DRUHÉ STRANY Sloupek šéfkomentátora HN Martina Denemarka.

Anketa Budete slavit sv. Valentýna? Ano   Ne   Letos poprvé   Ještě nevím

Rozhovor s DAGMAR HAVLOVOU Oficiální životopis Dagmar Havlové Fotogalerie

NAPIŠTE NÁM Editor rubriky: Marta Selicharová Líbí se vám rubrika Ženy? Pošlete e-mail redakci.